Historie

O zámku
O Křinci
- Theodor Wagner
- Okolí Křince

Minulost zámku

Stavba zámku byla zahájena roku 1649 a trvala asi deset let. Výsledkem je trojkřídlá budova a rozsáhlý hospodářský dvůr. Existují opodstatněná, avšak neprokázaná tvrzení, že tato raně barokní stavba je dílem architekta Carla Luraga. Zámek se od té doby dočkal několika úprav a přestaveb. Z druhé poloviny 17. století pochází velký barokní „kamenný“ sál, k němuž přiléhá výklenek s kaplí bohatě zdobenou štuky. Pravděpodobně stejně staré jsou i „modré pokoje“ pyšnící se rokokovými freskami. Roku 1807 panství koupila bohatá bankéřská rodina Bethmannů a zámek spravovala až do roku 1945.

Novodobá historie zámku

Po druhé světové válce byla rodina Bethmannů roku 1945 odsunuta do Německa a její majetek zestátněn. Vybavení zámku bylo následně rozprodáno v dražbě a objekt začal sloužit potřebám obce a dalším institucím lidově demokratického a později socialistického státu. Do budovy byla v letech 1949–52 umístěna škola. Od roku 1949 se v zámeckých „modrých pokojích“ nacházelo Stifterovo křinecké muzeum. V roce 1954 byl v prostorách bývalé konírny zahájen provoz zestátněné pekárny. Úprav se dočkal i hospodářský dvůr, v němž roku 1953 zahájilo činnost jednotné zemědělské družstvo. Neohleduplné stavební zásahy narušily statiku objektu do takové míry, že se roku 1957 musela škola přemístit zpět do původní budovy na náměstí. O tři roky později vypukl v podkroví menší požár. Zámek v té době sloužil Civilní obraně jako sklad léčiv.

Sbírky křineckého muzea byly v letech 1960–65 rozvezeny do okresních depozitářů. Roku 1968 se stala hlavní budova zámku majetkem Národního muzea v Praze. Instituce umístila v druhém patře sbírky klávesových hudebních nástrojů a v prvním poschodí vznikly depozitáře obsahující mj. sbírku pečetí a fotografických negativů Československé tiskové kanceláře. Svou činnost zde muzeum ukončilo v roce 2006, kdy nabídlo zámek k prodeji.

V současnosti je objekt zámku (toto průčelní a pravé křídlo) majetkem právnické osoby, která v roce 2007 zahájila záchranné práce, aby objekt dále nechátral. Pracuje se na projektech budoucího využití, z podstatné části zahrnujících kulturní vyžití veřejnosti. Levé křídlo zámku a hospodářský dvůr je v majetku ZS Podchotucí a zámecký park patří obci.

Rod Morzinů

Šlechtický rod pocházející z Itálie. V Čechách se objevuje v 17. století. Morzínové vlastnili panství ve Vrchlabí, Hostinném, Lukavicích, Zdibech a Maršově.

V období třicetileté války byl Křinec z velké části zničen. Morzinové se zasloužili o jeho obnovu a jejich uspořádání městečka, panského sídla a okolní krajiny, položilo základ současnému vzhledu obce. Právě hrabě August Karel Morzin zde nechal postavit barokní zámek.

Jejich erb tvořil čtvrcený štít, v jehož 1. a 4. poli byl trup mouřenína s korunkou a náhrdelníkem, ve 2. a 3. poli bylo cimbuří.

V roce 1856 vzniká sňatkem mezi hrabětem Heřmanem Czerninem a hraběnkou Luisou z Morzinu nový hraběcí rod Czernin – Morzinové.

O Křinci a okolí

Městys Křinec je zemědělská obec ve středních Čechách s téměř 1500 obyvateli. Okolí je osídleno již od pravěku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy byl tehdejší „Krzinicz“ uveden na seznamu farních vsí v Čechách. Od té doby se osada ocitla v rukou několika šlechtických rodů, krátce byl Křinec také součástí majetku Albrechta z Valdštejna. Rozkvětu se obec dočkala po třicetileté válce, kdy ji koupil Pavel hrabě z Morzina. Postavil zde lovecký zámeček na Kuncberku, kostel sv. Jiljí a v neposlední řadě zámek, v němž se nacházíte. Městys Křinec je členem svazku obcí Svatojiřský les.

Theodor Wagner

Životopis Theodora Wagnera, významného křineckého rodáka, publikujeme s laskavým svolením autora textu, Ing. Josefa Růžičky. Fotografie T. Wagnera pochází z časopisu Les a lov, časopisu pro lesnictví, lov, rybářství a přír. vědy, věstník ústavů lesnických v Písku, 1907, č. 3, s. 61.

Můžete si prohlédnout životopis Theodora Wagnera.

Okolí Křince

Zámecký park obklopuje Křinecký zámek. Uprostřed parku bylo kruhové prostranství, které zdobily barokní sochy z dílny rodiny Brokofů (podle obrazů z poloviny 18. století zde bylo 14 plastik). Do dnešní doby se dochovaly pouze čtyři sochy živlů – Voda, Oheň, Země, Vzduch, které jsou umístěny na křineckém mostě přes řeku Mrlinu. V dnešní době už v parku nenajdeme žádnou sochu. To, že tu sochy byly nám připomínají pouze tři pískovcové podstavce z bývalé sochařské výzdoby.

Kostel sv. Jiljí byl v Křinci postaven pravděpodobně v 80. a 90. letech 17. století. Patří do období raného baroka. Na stejném místě již existoval kostel dříve, ale během třicetileté války byl zničen. Po pravé straně kostela stojí fara, která byla postavena roku 1758. Fara není architektonický skvost, ale více cenných kulturních památek se skrývalo uvnitř budovy. Bohužel během 20. století byl objekt vykraden.

Most přes řeku Mrlinu je železobetonový most bez jména. Říká se mu „kamenný most“ (což není nejvhodnější, jelikož tento materiál na něm ani není použit). Byl postavem roku 1915 a zdobí ho 4 sochy živlů, původně ze zámeckého parku. Tvůrcem mostu byl jeden z nejvýznamnějších architektů první třetiny dvacátého století, Stanislav Bechyně.

Nedaleko Křince se nachází vrch Kuncberk s pozoruhodnými dějinami. Po husitských válkách začal na Kuncberku stavět hrádek Jan z Ronova. Když se v druhé polovině 17. dostal pod správu Morzinů, začalo se se stavbou loveckého zámečku. Ještě v první polovině 19. století zde Bethmannové slavili dožínky. Pak už se o zámeček nikdo nestaral. V roce 1877 byly strženy arkýře a o čtyři roky později byl zbourán celý zámeček. Jediné co po něm zůstalo, jsou neudržované sklepy a studna.

Hlavním orientačním bodem v krajině je opukový vrch Chotuc. Roste zde celá řada chráněných rostlin, jako například klokoč zpeřený, vstavač nachový, lilie zlatohlávek nebo javor babyka a celá řada dalších. Dne 22. září 2006 zde byla slavnostně otevřena naučná turistická a školní stezka. Na samém vrcholu kopce se nachází Kaple Nejsvětější Trojice obklopená, dnes již nepoužívaným, hřbitovem. Tento hřbitovní kostelík patří k nejstarším v okolí. Výstavba kostela je datována do doby kolem roku 1500. Původně byl kostelík gotický, později byl přestavěn v barokním slohu. V průběhu své existence byl také dvakrát zapálen bleskem. Roku 1888 dostal novou střechu i s věží. Potom ale zájem o kostelík opadal a zchátral. V roce 1997 začala oprava kaple. Opravena byla střecha, zpevněny zdi a obnoveny vnější omítky. Vnitřek stavby byl ponechán bez úprav.